Moto depo + Hamax

Motorky DX350 a V1200i

Tonička vlastní ve dvou letech hned několik vozidel. O Croozeru 737 >> už byla řeč. Další hejbadla tentokráte poháněná vlastní silou jsou motorky.

Nejprve byla zakoupena oranž KCX3 s naším označením DX 350. Maloobjemová motorka se ukázala především malá. Důvod byl ten, že paní prodavačka - odbornice - mě ujišťovala, že se dělá pouze  v jedné velikosti a to přesně v této pro dvouleté děti. Není tomu tak. Vyrábí se ještě jedna větší varianta a mnou zakoupená motorka se ukázala být vhodná spíš pro prcky. Situaci s malou motorkou jsem řešil radikálně a to nákupem většího modelu - říkejme jí třeba V1200i - v červené barvě.

Z DX350 se stala tzv. domácí motorka, protože Tonka toužila jezdit také doma, což dost dobře nešlo, protože umělohmotná kolečka deformovaná používáním z venku se nedají prakticky umýt. Oproti tomu V 1200i je ryze venkovním strojem, který snáší drsné zacházení sportovního jezdce (jezdkyně) a který se nebrání ani loužím a blátu. Daní za tento "životní styl" je její parkování mimo byt - v kumbále.

Hamax Siesta

Hamax Siesta je značka střední třídy, kde se ceny pohybují od 1600 do 2500 Kč. Je to pro naše dítě a tak se šetřit nevyplatí. Tonka tedy vybírala především podle barvy, náhodou jsme se shodli. Uvedený model Siesta je polohovatelný, má nosnost do 22 Kg a naprosto triviální systém upínání, takže ho zvládnu i já. Hamax dodává i levnější modely, ale ty mi přišli prostě ošizené v detailech. Na kolo se upevní zámek - držák sedačky. Do něj se zasunou samonosné vzpěry na kterých je připevněná sedačka. Lze ji ještě nejen polohovat pro případné spaní, ale také posouvat dopředu a dozadu. To se mi na Hamaxech líbí, že ty vzpěry mají delší než ostatní značky a tak se vám chudák ratolest nemusí nosem otírat o záda či o něco horšího.

Trochu jsem se bál, jestli Tonka bude chtít jezdit. Zbytečně. Řekla si o sedačku sama. Zásadně jezdím v helmě a tak i Tonka celkem samozřejmě přijala,že když se jede na kole v sedačce, tak jedině v helmě. Zde se mi potvrzuje fakt, že prostě příklady táhnou.

Šlo nám to hned. Jen je třeba dát pozor na několik drobností. Nedají se klopit zatáčky. Nelze vystupovat z kola švihem zadní nohy přes sedlo - sedí tam dítě. Těžiště je opravdu proklatě vysoko a tak nějaké to houpání je třeba co nejvíce eliminovat. Jízda ze sedla je vysloveným hazardem. Prostě bacha, bacha bacha.

Oproti Croozeru, který považuji stále lepší prostředek pro dopravu dětí na kole, má sedačka řadu výhod. Je prostě menší. Je mnohem levnější a skladnější. Je pevně spojena kolem a dá se s ní projet všude tam, kde se vejde kolo. Jako nevýhodu bych jednoznačně uvedl bezpečnost.