2768 aneb rok 2007

Tak především to číslo 2768 je počet kilometrů najetých během roku 2007. Není to málo, ale není to ani moc. Většina toho byla na cestě do a z práce. Mám to 15 km a tak je to slušných 30 denně ….. pokud ovšem jedu. Což se mi nestalo tak od začátku listopadu. Ano, to je smutné. To Tomáš, to je jiný kabrňák. Byl na novoroční vyjížďce na Řípu. Modří už vědí – čtěte na tom.dokola.cz. Pepa ten byl zas na kole v práci na Silvestra. Též pěkný počin. Zato pes.dokola.cz poněkud zanedbává. No, není to práce, je to zábava a když to člověka netěší, nemá cenu se přemáhat. Pepo, letos to musí být lepší!!

Z cyklistické tematiky bych  ještě zmínil, že jsme byli s Tomášem v Provence o čemž se mi nepodařilo nic napsat – jsou jen fotky. (zde >>>) Bylo to vydařené. A díky našemu zdravotnímu portfoliu jsme s Mílou a dětmi absolvovali již podzimní cyklistickou dovolenou v Novohradských horách. O té se mi podařilo i napsat. (zde >>>) (rovněž vydařené)

Dva absolvované závody Král Šumavy (zde >>>) a Soběslavský maratón v rámci IT challenge se myslím vydařily rovněž. Po králi mě dokonce unesla myšlenka, že  již dál nelze pokračovat ve sportovní kariéře na mojí oblíbené „Antilopce“ (zde >>>) a tak jsem trochu ze štěstím (rozuměj se slevou 15%) získal krasavce jménem Pells Razer pro D. S ním jsem pak jel tu Soběslav, kde se potvrdilo, že výsledky neovlivňuje pouze nářadí, ale především kondice a tu už dávno nemám. Navíc podmínky byly extrémní a milý „Pelsík“ dostal co proto.

Tonička dostala svoje první kolo. Bohužel jsme se nenaučili jezdit bez balančních koleček a tak se letos „těším“ na učení. Jula je bez kola a po zkušenostech s Tonkou bych asi nejprve zvolil odráželo a pak kolo. Míla konečně osedlala svého RockMachine, který stál rok a něco na balkoně. To se na něm neblaze podepsalo, ale zvládli jsme ho uvést do provozuschopného stavu. Uvidíme. Celkově převládají pozitivní zážitky a tak bych to hodnotil kladně.

Dalším číslem, kterým bych nás všechny chtěl ohromit je 4348. To je počet unikátních návštěvníků na stránkách Dokola.cz za rok; no, někdo to má za den, že? Oproti nesmělým 103 v roce 2003 je to nárůst o 420 % a to si myslím můžeme vyplatit podobné manažerské odměny jako pan ředitel z ČEZu. Prodej domény jsme nezrealizovali, i když bylo dostatek zájemců. Je to rodinný podnik a ten se hned tak nepouští. Což mi připomíná, že nás už chlapci z Forpsi uhání o další penízky za registraci domény. Pipni.cz jsou stále v pohodě, nemáme připomínek, snad jen chválu.

No a co naše dětičky? Především strašně vyrostli. S Toničkou jsme konečně vybojovali plínku. Tedy to, že ji už nenosí. Teda v noci se jí nechce vzdát i nadále, ale to je prostě Tonka. Nic nejde jednoduše. Tonička se ovšem proměňuje v rozumnou „slečnu“ a co teprve až bude chodit do školky …… Taky se učí fotografovat. Co se stále nenaučila,  je jíst. Ano slyšíte dobře. Je stále na mlíku a občas si něčeho zobne. O to víc je to zarážející, že prospívá, byla na vyšetřeních a nikde neobjevili žádné závady. A navíc, ráda vaří! Dlužno dodat, že až na cukroví nikdy neochutnala co uvařila. Krájí brambory, zeleninu atd. ….. ale stále nejí.

To Jula to je drak. Tomu jde všechno hned a samo. Stále plínkuje, ale to je proto, že Míla ho k chození na záchod nevede. (zatím co já si chodím odpočinout do práce) Jinak je (rozuměj Jula) jako opice a všechno hned opakuje včetně mluvení. Bohužel začíná se z něj rovněž stávat osobnost a tak nám chlapec začíná přerůstat přes hlavu. Všude vleze, všechno chce zkoušet - v Meziluží si urazil zub – když lezl na lavičku. Jinak zatím se to obešlo jen s pár boulemi a odřeninami. (ťuk, ťuk , ťuk….). Tímto ruším jednotlivé stránky věnované Fritzovi (rozuměj Toničce) a K2 (rozuměj Julovi a zakládám společnou rubriku  Fritz+K2, kde se tomuto tématu, tedy dětem chci věnovat více.