Sezona 2010

Letos se snad ani to slovo nedá použít, protože jsme nenajeli téměř nic. Já jsem do práce jel jen párkrát, děti nejezdily téměř vůbec a o Míle ani nehovořím.

I přes slabou úrodu kilometrů jsem zjistil několik závažných skutečností. Například přísloví, „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ je zcela mylné. Hned prvního jsem vyrazil na Pellsu, pěkně si pojezdil, ale nemělo to pražádný vliv, ba právě naopak. Další, poměrně překvapivý prvek, který jsem objevil, je ten, že nepotřebuju cyklocomputer. Prostě mi jednoho dne došla baterka a nedostal jsem se k tomu koupit jinou a tak jsem začal jezdit bez tacháče. A ejhle. Člověk se přestane honit, najednou je jedno jestli jede 20 nebo 22 km/h, jestli byl výlet 30 nebo 35 km - nemá cenu řešit, Tomáše  (tom.dokola.cz) už stejně nikdy nedoženu. Závody jsem všechny odpískal. Tak na co tacháč?

Přes tu bídu jsem přeci jen zažil jeden bajkový nářez. To když jsme se s kolegy z práce vydali na singltrack na Liberecku k Obřímu sudu.( http://www.singltrekpodsmrkem.cz/) Doporučujeme! Byli jsme jak malí kluci. Jeli jsme ve všední den - nikde nikdo, tedy dostatek místa i prostoru se vyřádit. Myslím, že se to dá zvládnout i s dětmi co mají něco najeto. My si dali přídavek v podobě cca 30 km, který v podobě zkušeného horského vůdce Standy stál rovněž za to. Jedná se o trasu z Mníšku u Liberce směrem na Raspenavu. Zde je in-line stezka pro bruslaře, asfaltek jako víno. Pak jsme v Oldřichovském sedle opustili silnici a vydali se směrem na Ferdinandov. No a odtud už je Obří sud co by Bugár dohodil.

Dalším cyklistickým zážitkem byl vypráskaný výlet do Kouřimi. Na každém takovém výletu jsou ztráty povoleny, to ale nikdo neřekl Ládě (sestra od Míli) a tak se držela zuby-nechty. Odpoledne jsme jí museli doslova křísit a potupně se rozdělit na zachránce a pozůstalé. Skupina zachránců jela domů pro auto a Míla zůstala s Láďou ve vsi Oleška, kde společně vyčkaly příjezdu záchranného vozidla.

Asi za týden se konal s Křičkovic rodinkou výlet do Hrusic. A téměř jak přes kopírák se odkecal synovec Honza. Pravda nepotřebval resuscitaci, zmátožil se sám (inu mládí) a opět moc hezký výlet ladovým krajem.

V neposlední řadě moje poslední větší ježdění se odehrálo 19.9. na akci Město na kole (nebo to byl den bez aut?). Vcelku vydařená akcička. Vyšlo počasí, prohlédl jsem si nová městská kola, svezl jsem se přívozem. Jo, to bylo fajn.

Další významné události se týkají  hlavně ostatních členů redakce. Tak Míla dostala koloběžku – jela na ní jednou. Přesto doporučujeme. (http://www.intrea.cz)

Děti se naučily lyžovat viz http://www.dokola.cz/cesty/klinovec2010/.

Tonička měla dva koncerty, kde hrála na flétničku. Rozloučila se z MŠ a v září radostně nastoupila do ZŠ. Je to paráda sledovat jak ty malé mozky fungují. Je to méně jak 4 měsíce a už čtou slova, počítají do 10, píšou perem. Tonka čte všechno co vidí, teda snaží se. Už tu bylo taky, že se jí do školy nechce,ale to viděla u Sofinky, nebo v televizi. Jula ten je za hvězdu ve školce. Patří k nejstarším a tak mu spousta věcí jde lépe něž ostatním a to se mu líbí. Dnes (15.12.2010) měli besídku a tam exceloval několika samostatnými výstupy. Dokonce byl za vánoční stromeček i s osvětlením, které si za tímto účelem u mě opatřil.

Také jsme byli na našem již tradičním odpočinkovém místě Pension Poezie. Opět děkujeme za krásné chvíle pohody. Tentokrát to mělo takovou trochu slavnostní atmosféru, a to sem taky nepatří (díky Matoušci!)

Co dál? No takové ty prkotiny, jako různé rodinné oslavy a ztráty tady nebudu ventilovat, snad mi tedy rodinní příslušníci prominou, ale ať si udělají svůj občasný web, že?

To nejdůležitější nakonec. Velká většina roku byla věnována přípravám stěhování redakce na novou adresu. Tato akce je stále v běhu a bude jí věnována zcela samostatná sekce na stránkách Dokola.cz. Změna adresy byla vyvolána již nevyhovujícími prostory, které plně neodpovídaly potřebám moderního občasného periodika jakým Dokola.cz bezpochyby je. …..