Školka 2009

Díval jsem se na historické stránky dokola do sekce Fritz & K2 a musím se usmívat. U Frize je  poslední záznam  z ledna 2006 a u K2 to je březen 2007; záznam ohledně mé teorie s rostoucími zuby.

Ani jsme se nenadáli a Tonka půjde letos do školy a Jula začal na podzim chodit do školky. (Míla po 6 letech strávených na dovolené,nastoupí do pracovního procesu. Pozn. na okraj) Začíná nám tedy nová epizoda a tak stojí za to opět zaznamenat pár postřehů.

Tonička je už školkou protřelá odbornice. Chodí druhým rokem a neměla nejmenší problém se zapojit – taky začala až ve 4 letech. To Jula dle vzoru své velké ségry chtěl do školky začít chodit hned. Tož jsme mu nebránili a v září 2009 si to mašíroval do školky.

Těšil se a prvek očekávání byl vystřídán cimrmanovsky prvkem zklamání. Nepovedly se paní učitelky. Obrázek na 20 plačících dětí nebyl vůbec pěkný a nevěstil nic dobrého. Samozřejmě, že problémy nastaly hned další den. To už Jula do školky nechtěl a nechtělo se mu ani dny následující. Míla ho tam tedy neposílala – já se domníval, že to je chyba, že si na to zvykne a bude si dělat s docházkou co chce. Musím zpětně uznat, že to chyba nebyla. Vyřešilo se to jaksi samo. Jula onemocněl, nebo byla nemocná Tonka no a tak horko těžko začal chodit do školky v polovině listopadu. To už pravděpodobně děti brečet přestaly a tak i Jula se začal otrkávat. Tradiční mikulášská besídka byla vydařená a naše obě ratolesti se zapojily aktivně do účinkování v programu.

Jula se popasoval s tím, že se ve školce nudí po svém. Místo s dětmi si začal hrát s paními učitelkami. Proč ne. Jsou tam konec konců od toho.

I přišel nový rok a sním i čas zápisu do prvních tříd. Naše škola je přes ulici a tak výběr byl zcela jasný. Celý akt zápisu byl přísně tajný a tak nemáme žádné  vizuální materiály. Pouze mohu popsat, že po příchodu do školy nám bylo dítě odebráno a byl s ním činěn pohovor. My se zatím v jiné třídě snažili vyplnit správně formulář. Spíše Míla, já hlídal Julu, aby nezdemoloval učebnu. Oboje se nám podařilo, formulář až napodruhé.

Pak jsme byli přizváni k oficiálnímu aktu, kde nám bylo sděleno, že ve třídě bude maximálně tolik a tolik dětí, že se můžeme v červnu rozhodnout zda bude Tonka chodit do sportovní třídy či nikoli a že je moc šikovná, bla bla bla……. A bylo. Máme doma budoucí prvňačku. Ta je na to náležitě hrdá, jakož i její bratr. Zase alespoň o 1 cm povyrostl.

Adam