|
Letos byla akce
charakterizována nižší účastí. Bylo nás 7. Kromě mě ještě dvě
české duše a jinak cizinci měli převahu. USA, Austrálie, Kanada.
Již tradiční
začátek na Náměstí z Jiřího z Poděbrad s tradičním zpožděním
organizátora. Vyrazili jsme pěšky, protože nařízení je třeba
dodržovat a v parku na Jiřáku se přeci nesmí na kole.
Hospody většinou
otvírají až v 11 a tak jsme zhruba po 7 minutách jízdy k první
hostě neuspěli. Až ta druhá byla otevřená a Kozel to jistil.
Teplo sluníčko, dobrá nálada. Co víc si přát?
Další směr na
Vyšehrad přes „Nuselák“. Tam se také teprve otvíralo v bufiku,
ale paní viděla kšeft a byla vstřícná. Pivko a párek a na nebi
mraky. Poněkud krkolomnou cestu dolů k vodě na náplavku
k Tančícímu domu. Trochu krátká trasa na třetí pivo.
Palackého most nám
dovolil překonat Vltavu suchou nohou. Po nábřeží jsme
pokračovali směrem na Kampu. Tam jsme krátce obdivovali krávy,
tedy ty sádrové co je ničí vandalové a rychle jeli do beer shopu.
Pak ještě domnělá lenonova zeď a povinné foto – nic nestačilo,
že jsem se snažil vysvětlit, že lenonovka je jinde – a opět
oblíbený výjezd na Petřín. Byl to největší kopec na trase a zas
dal všem zabrat. Bohužel pod rozhlednou plánovaná zastávka se
nekonala. Moc lidí a žádná nabídka ……. Jelo se dál. Do Střešovic.
Zde obědová hospa Markéta. Nedoporučuji! Prostě mi to nesedlo a
myslím, že nikomu. Špatný personál, mdlé jídlo a vůbec asi
nejhorší zážitek dne.
Po špatném obědě
jsme se prosmekli mezi Vojenskou nemocnicí a Břevnovským
klášterem do Obory Hvězda. U letohrádku byla zastávka, kde se
mělo konzumovat pivo nakoupené v beer shopu. Jsem vynechal a
kabonil se na nebe, které bylo zatažené a hrozilo nějakým tím
deštěm. Ve Hvězdě byla ještě MTB vložka s hupem. Každý si ho asi
5x projel. Docela oživení - vyblbli jsme se.
Dost legrace, dolů
do Liboce přes Evropskou do Šárky. Pokračovali jsme MTB částí,
kdy jsme jeli po obvodu šáreckého údolí, lesem, pěšinou až do
Nebušic. Pak dolů do Divoké šárky. Tam byl zase kiosek. Sil
ubývalo a tak jsem limonádoval. Jsem nevěděl, že české slepice
umí taková veliká lejna. (pozor
na
foto >>>)
Pokračovali jsme
podél Šáreckého potoka až do Lysolajů a do Bubenče ze zadu do
Stromovky. Vedle zchátralé Šlechtovy restaurace byla zahradní
restaurace, kde odpočívalo mnoho „inlajnistů“. K odpočinku hrál
a zpíval na kytaru nějaký umělec. Pak ho vystřídal zvukař a bylo
to o fous lepší.
Opustila nás
Kanada a Austrálie. Zbyli jsme jen 4. Zpět skrz Stromovku do
Troje. Zde jsem prvně viděl vodní kanál pro kanoisty. Hezké,
hezké – mokré. Tramvajovým mostem zpět do Holešovic. Stánek Pod
kaštany a na Hlávkův most a ulicí Na Florenci, Dlážděnou a
Jindřišskou na Václavák.
Vinohradská,
Italská a Riegerovy sady – zahradní restaurace. Velice příjemné
posezení v zahradní restauraci ukončilo naši spanělou jízdu.
Zhodnocení prohlédnutí fotek ve foťáku.
Trochu telegrafické zaznamenání trasy nechť je alespoň upomínkou
a záznamem tohoto druhého ročníku. Byl řekněme již standardní,
vedl opět zajímavými místy a pro mě byl opět poučný jak vidí
cizinci Prahu. Škoda, že největším dobrodružstvím byla rozbitá
flaška od piva v beer shopu.
Hlavně, že už
zvládám tu zkratku - 2ndPADDMTBR.
adam |
